Po deseti letech atletiky přišlo zranění a dvouletý výpadek nebyl pro návrat na sprinterské tratě příliš ideální. Skončilo to u kol, po letech v cykloservisu se znalosti hodily jak pro údržbu, tak pro výběr správného kola. Pro cyklomaratony to byl jednoznačně karbonový hardtail 29“. Cyklistika, kilometry, trasy. Tour de France, Giro d´Italia, Wiggins, Evans, Vinokurov, Padrnos, Martinez – pojmy pro následující roky.
Základní tréninkové návyky a principy z atletiky se pro hobby vyžití na kole náramně hodily. Žádné další ambice nebyly, žádné honění za velkými výkony. Ale pak to přišlo…
Láďa během Gira spal cirka 3 hodiny denně
Známe se osobně od roku 2013, ale již koncem roku 2012 jsem o něm věděl. Naše přátelství se postupně utužovalo a rozšiřovalo do různých směrů. Z původního společenského, kdy byl záminkou ke schůzkám a následně akci zvané Kick France 2013, až po servisní, závodní, obchodní, kutilské a v neposlední řadě zábavné.
Závodní i servisní křest přišel téměř současně, při seznamování se se stroji jezdců KickFrance. A byl to legendární Manfred, kterému jsem se jako prvnímu podíval na zoubek a absolvoval na něm svůj vůbec první závod na koloběžce. Z fleku, bez projetí, bez zaškolení, prostě tady a jeď. Nohy se pletou, střídání nohou netuším co znamená, klikuju čím víc, tím líp a z kopce plachetnice hadr. Po rovině se držím s vypětím sil, do kopce stahuju a z kopce mě předjíždí snad úplně všichni. 25km okolo Moravské Třebové bylo akorát.
Láďa umí spravit zip i Zipp
Když padne nápad jezdců KickFrance, že si to na vyjetí dáme v protisměru, není problém. Do té doby, než se potřebuju sehnout pro koloběžku. Nejde to. Zatuhlý záda tak, že chodím jak paragraf. Naštěstí to přejde. Cestou zpět jsem poučen o sjezdovém postoji a je to z kopce hodně znát. Do dalších závodů již nastupuji na své koloběžce a lekce koloběhu hltám plnými doušky.
Od rámu se zadním kolečkem jsme se spolu dopracovali na dvě 28*28, 29*26, 2x 26*20, 28*20. Každá koloběžka má svůj účel a je pro specifickou činnost. Testování různých dílů, nastavení, lakovacích postupů dalo vzniknout celé řadě zakázkových koloběžek, na kterých můžete jezdit i vy.
Láďa a Kobra v ligovém poli
Na poli obchodním si občas vjedeme do vlasů, Kickbike není jediná vyráběná značka a i Kickbike má své rezervy. Dovolil mi na sobě úpravy při mé honbě za levnou závodní koloběžkou. Tato cesta mi ukázala, že je již natolik vyspělý, že touto technologií se za rozumné peníze dál dojít nedá.
Zalepit, slepit, přelepit, oblepit - cokoliv
A ta zábava? Kickbike mě přivedl ke koloběhu a upoutal. Jezdil jsem i na ostatních koloběžkách a jezdím, když můžu. Jsou dobré, ale Kickbike je jen jeden. Mě sedí. Z atletiky jsem citlivka. Citlivka na každou drobnost. Na každou drobnost jak v pohodlí, tak výkonu. Kickbike mi dovolil tohle všechno hodit za hlavu. Stačí řídítka dolu a jedeme závod, řídítka dozadu, jedeme na výlet. Tlustý kola, hurá do terénu. To je Kickbike jak ho znám, s veškerou lehkostí a ergonomií pro jízdu.
Postupně jsme spolu putovali celou Francií, mým prvním Eurocupem v Holandsku, opět Francií a celou Itálií. Podívali jsme se spolu i do Estonska, Rakouska a Německa. Čechy máme projeté křížem krážem od mistrovství světa, přes legendární Rollo ligu, Etapák, seriál Bez Pedálů po Koloběžka Cup či říčanskou Grand Prix. Poznali jsme spolu ikonické pojmy jako Salzkammersgut, 3x Mt.Ventoux, Paříž -Roubaix. Za slunce, za deště, za bláta, za sněhu. Od písčitých pláží po italské horské průsmyky. Po letišti, po asfaltu, po kostkách, po štěrku, břečkou.
3x Mont Ventoux
Prošli jsme spolu několik vývojových stádií Kickbiku, občasná šlápnutí vedle, díky kterým mi přibylo pár vrásek a šedin. Ale jedeme dál, je stále na čem.
Tour, Giro, co bude dál?